|
|
Násilí u pacientů s psychotickou poruchou
Nichtová, Andrea ; Vevera, Jan (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Končelíková, Dana (oponent)
Většina psychiatrických pacientů se nechová agresivně, často se ale stávají obětí agresivního chování. V praktické části této práce jsme se i přesto zaměřili na fenomén agresivního chování u psychotických pacientů a viktimizaci psychotických pacientů se vě teoretické části, jelikož je to jeden z nejdůležitějších prediktorů agresivního chování nejen u psychiatrických pacientů, ale i v obecné populaci. V literatuře se potkáme se třemi základními bezprostředními příčinami agresivního chování - cká, impulzivní a predatorní (plánovaná), jejichž výskyt jsme sledovali v podmínkách nemocničního prostředí. Speciálně jsme se zaměřili na impulzivní chování u agresivních pacientů vzhledem k tomu, že se předpokládá, že psychotičtí pacienti mají potíže v éto oblasti. Cílem této práce bylo zkoumat bezprostřední příčiny agresivního chování a nabídnout data České republiky o jejich prevalenci a zjistit, zda je faktorová struktura v naši práci konzistentní se třemi předpokládanými faktory, které díky faktorové analýze popsala Nolanová et al. Dalším cílem bylo prozkoumání impulzivního chování psychotických pacientů vzhledem popisované snížené kontrole impulzů a emoční dysregulaci, které souvisí se vznikem agresivního chování u psychotických pacientů. Cílem bylo studování behaviorální inhibiční odpovědi na neutrální a emoční...
|
|
|
Řešení konfliktů v partnerských vztazích v kontextu citové vazby a emoční regulace
SOUKUPOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešení konfliktů v partnerských vztazích, na něž pohlíží perspektivou teorie citové vazby a emoční regulace. Teoretická část vymezuje obsah zmíněných konstruktů a prezentuje přehled dostupných empirických zjištění věnujících se této problematice. Praktická část ověřuje souvislosti mezi úzkostností a vyhýbavostí citové vazby, jednotlivými styly řešení konfliktů a strategiemi emoční regulace, proměnnými vzniklými z administrovaných dotazníků ECR-R-16 (Dotazník prožívání blízkých vztahů), RPCS (Relationship Partner Conflict Scale) a CERQ (Cognitive Emotion Regulation Questionnaire).
|
|
|
Rozdíly v rozeznávání emocí u dětí předškolního věku
KÁPLOVÁ, Veronika
Cílem mé bakalářské práce je zmapování dovedností rozeznávání emocí u předškolních dětí. Teoretická část obsahuje vymezení emocí a jejich složek, pozornost je věnována obličejovému výrazu a také databázím obličejových výrazů. Posléze jsou popsány základní emoce a jejich obličejový výraz; jeho rozpoznávání je i obsahem v empirické části bakalářské práce. Dále je vyobrazen vývoj předškolního dítěte a jeho důležité mezníky. Empirická část zahrnuje rozhovory se dvěma učitelkami mateřské školky a vzorek 16 dětí (N = 16). Děti jsou následně rozřazeny do skupin, dle posouzení učitelek, zda mají problémy s uposlechnutím či ne a zda jsou z úplné/neúplné rodiny. Dále jsou mezi sebou porovnávány. Vzorek dětí se pohybuje od 4 do 5/6 let
|
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reprezentace vztahové vazby u drogově závislých pacientů
Pečtová, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Javůrková, Alena (oponent)
Výzkumná studie se zaměřuje na souvislost mezi typem vztahové vazby (mírou úzkosti a vyhýbavosti ve vztahu) a závislostí na návykových látkách. Zkoumáme míru úzkosti a míru vyhýbavosti u drogově závislých pacientů ve vztahu k matce a k otci a k partnerovi/ partnerce a nejlepšímu kamarádovi/ kamarádce a porovnáváme ji s mírou úzkosti a vyhýbavosti u respondentů z kontrolní skupiny, kteří nejsou závislí na návykových látkách. Zkoumali jsme vzorek 103 závislých pacientů procházejících léčbu v terapeutické komunitě a 105 respondentů z kontrolní skupiny. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že drogově závislí pacienti prokazují výrazně vyšší míru úzkosti a vyhýbavosti ve vztahu k matce a otci i k partnerovi/partnerce a nejlepšímu kamarádovi/kamarádce, než respondenti z kontrolní skupiny kteří nejsou závislí na návykových látkách. Zobrazení typologie vztahové vazby se ukázalo jako problematické, ačkoliv rozdíly byly v každé oblasti signifikantní. Rozdělení odpovědí do kvadrantů nepočítá s přirozenými odchylkami v odpovědích, což je v případě obou zmíněných škál ošetřeno. Můžeme shrnout, že celkově mají závislí respondenti z experimentální skupiny výrazně nižší skóry v jistotě vazby k matce i k otci než respondenti z kontrolní skupiny. V partnerském a kamarádském vztahu chyběl u experimentální skupiny...
|
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
|
|
Dlouhodobé monitorování osobních cílů v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace
KOPNICKÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá problematikou osobních cílů v motivační struktuře jedince v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace. V teoretické části je představen izolační experiment ŠTOLA 88, dále pak mezinárodní výzkumný projekt MARS 500. Poté se zabývá tématikou motivace, motivačního systému osobnosti, osobních cílů, teorií sebedeterminace a resiliencí. Empirická část se věnuje sestavení profilů osobních cílů účastníků obou experimentů a zhodnocení jejich proměn v průběhu uběhlých měsíců. Snaží se postihnout především dynamiku změn, a to prostřednictvím kvalitativní analýzy.
|
|
|
Dlouhodobé monitorování emoční stability v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace
HIRN, Petra
Předložená bakalářská práce se zabývá tématikou emoční stability v běžném životě v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace. Vychází ze srovnávací české studie k mezinárodnímu výzkumu MARS 500, který po dobu 17 měsíců simuloval dlouhodobý meziplanetární let na Mars. Práce je rozdělena do dvou tematických celků. Teoretická část popisuje oblast emočních rysů a stavů, emoční regulace a její strategie, emoční stabilitu, stres a resilienci. Dále popisuje vazby emocí na naše interpersonální vztahy a podnětnost prostředí, ve kterém se nacházíme, a také poukazuje na specifika skupiny v extrémních podmínkách. Empirická část práce představuje kvalitativní analýzu emočních profilů účastníků jak 6 členné posádky v izolaci tak i 12 členné kontrolní skupiny českých mužů, kteří žili normálním běžným životem. Práce obsahuje vizualizaci a vyhodnocení dat z dotazníku EMO (Emoce), který byl zadáván všem účastníkům experimentu po dobu 17 měsíců.
|
host ::
RSS.